Tak tohle je zajímavá knížka. Hodně zajímavá knížka. Vlastně ani nevím, co o ní říct, protože... prostě nevím.
John Le carré se vyznačuje tím, že dokáže napsat knížku, kde se zdánlivě nic neděje, ale která je stejně tak skvěle napsaná. Poprvé jsem se s jeho tvorbou setkala u Agenta z Panamy, filmu, který vyvolal neuvěřitelně rozporuplné reakce. A snad poprvé jsem se setkala s tím, že kritici tenhle film zbožňovali, zatímco hodnocení lidí vyšlo v závěru jako nějaký průměr. Polovina ho milovala, polovině to přišlo jako ta největší blbost a navíc celkem nudnej film.
V Agentovi z Panamy se totiž snad celou dobu nic nedělo, teprve pět minut před koncem jste se mohli dočkat zásadního zvratu. Můj táta ten film nazval neuvěřitelně nudným, nijak ho nenadchli dvě postavičky, které si celý film vlastně jenom povídali, moje kamarádka si z toho zamilovala jednu scénu, kdy Brosnan tančí v gay klubu, můj bratranec z toho byl zklamanej, protože čekal Jamese Bonda, a já z toho filmu nadšená, hlavně kvůli tomu, že Pierce tady nemá roli nějakýho roztomilýho chlapečka.
Absolutní přátelé jsou poměrně novou knížkou Johna Le Carrého, její první kapitolu si můžete přečíst na Le Carrého webovkách. Vypráví o dvou nerozlučných přátelích, první je Angličan Ted Mundy, druhý Němec Saša. Ti dva si nejsou právě podobní, ale něco je k sobě spojuje, a tak se po dvou odloučeních vždycky nakonec dají dohromady. Ať už se společně jako studenti snaží o pád komunismu nebo jako dospělí pracujou pro tajnou službu.
John Le Carré je mistr v zobrazení situace, je to celkem hodně těžká knížka na čtení, ale zároveň je zábavný sledovat uvažování jednotlivých postav. Myslím, že si ji rozhodně neoblíbí všichni, ale kdo v ní něco najde, bude z ní nadšenej. Jednoduše řečeno - může se vám zdát, že se vůbec nic neděje, jenomže ono se tam toho děje hodně mo
A v ironii musím říct, že začínám věřit na šťastné konce knížek Johna Le Carrého.
John Le carré se vyznačuje tím, že dokáže napsat knížku, kde se zdánlivě nic neděje, ale která je stejně tak skvěle napsaná. Poprvé jsem se s jeho tvorbou setkala u Agenta z Panamy, filmu, který vyvolal neuvěřitelně rozporuplné reakce. A snad poprvé jsem se setkala s tím, že kritici tenhle film zbožňovali, zatímco hodnocení lidí vyšlo v závěru jako nějaký průměr. Polovina ho milovala, polovině to přišlo jako ta největší blbost a navíc celkem nudnej film.
V Agentovi z Panamy se totiž snad celou dobu nic nedělo, teprve pět minut před koncem jste se mohli dočkat zásadního zvratu. Můj táta ten film nazval neuvěřitelně nudným, nijak ho nenadchli dvě postavičky, které si celý film vlastně jenom povídali, moje kamarádka si z toho zamilovala jednu scénu, kdy Brosnan tančí v gay klubu, můj bratranec z toho byl zklamanej, protože čekal Jamese Bonda, a já z toho filmu nadšená, hlavně kvůli tomu, že Pierce tady nemá roli nějakýho roztomilýho chlapečka.
Absolutní přátelé jsou poměrně novou knížkou Johna Le Carrého, její první kapitolu si můžete přečíst na Le Carrého webovkách. Vypráví o dvou nerozlučných přátelích, první je Angličan Ted Mundy, druhý Němec Saša. Ti dva si nejsou právě podobní, ale něco je k sobě spojuje, a tak se po dvou odloučeních vždycky nakonec dají dohromady. Ať už se společně jako studenti snaží o pád komunismu nebo jako dospělí pracujou pro tajnou službu.
John Le Carré je mistr v zobrazení situace, je to celkem hodně těžká knížka na čtení, ale zároveň je zábavný sledovat uvažování jednotlivých postav. Myslím, že si ji rozhodně neoblíbí všichni, ale kdo v ní něco najde, bude z ní nadšenej. Jednoduše řečeno - může se vám zdát, že se vůbec nic neděje, jenomže ono se tam toho děje hodně mo
A v ironii musím říct, že začínám věřit na šťastné konce knížek Johna Le Carrého.
Žádné komentáře:
Okomentovat