SOČka aneb neuvěřitelná ochota univerzitních proferosů

Tak jsem se rozhodla, že tento školní rok musím konečně dokončit SOČku. Pro méně zasvěcené je asi třeba dodat, že je to typ středoškolské odborné činnosti, člověk si vybere jeden z řady oborů a napíše na nějaké téma odbornou práci.

Vzhledem k tomu, že o filmech se toho psát moc nedá, navíc teoretik filmové historie taky zrovna nejsem, vybrala jsem si cosi na pomezí americké historie a politiky. Respektive doby Kennedyho až Nixona, kdy byla provedena řada atentátů, propukla aféra Watergate, ztroskotalo vylodění v Zátoce sviní... No, nebudu víc nastiňovat, uvidíme, jak to dopadne, a ještě byste mi někdo mohl mé téma ukradnout :-)

V každém případě jsem se rozhodla mimo vlastního názoru a vlastní studie dané doby věnovat část své práce taky lidem "povolanějším", tedy univerzitním profesorům, kteří právě onen úsek historie už řadu let probírají. A kde najít povolanější lidi na dějiny USA než v USA?

Po večerech jsem tedy začala rozesílat maily do řady univerzit na světě. Člověk by si řekl, že to oni vyhodí do koše jako spam, vždyť co jim může být po nějakém studentovi z České republiky, který chce znát jejich názor kvůli jakési středoškolské práci?

Proto mě mile překvapil už jeden z prvních, který mi přes svůj účet zařídil dočasný přístup k některým internetovým publikacím v jejich univerzitní knihovně. Další mi zas napsal studii na dvě stránky a nebyl jediný. Jeden mi nabídl, že pokud jsem momentálně v USA, můžu se u něj na dvě hodinky v úterý stavit, druhý mi sdělil, že o tématu bohužel nic neví, ale dohodil mi svého přítele. Onen přítel, profesor Alabamské university a podle internetu odborník v této oblasti, mi dlouho trpělivě odpovídal na všechny mé otázky a na závěr mi ještě řekl, že mi jako dárek pošle svou knihu, která se daným tématem zabývá a která asi před dvěma měsíci vyšla v Oxfordském nakladatelství.

Důvod? Prý ho těší, že se zajímám o historii.

Asi dva týdny na to mi přišel domů balíček. Cena poštovného asi 25 dolarů, podobnou cenu má uvedenou i kniha na svém obalu. Leží tu teď vedle mě s krátkým věnováním na první straně.

Závěr? Žádný nečekejte. Můj český mozek to prostě jen nedokáže pochopit. Nějak si nedokážu představit, že bych se podobně ozvala do čekých škol a setkala se s podobnou ochotou. Ale možná se pletu. Kdo ví?

Žádné komentáře:

Okomentovat