Vzpomněla jsem si na tuhle kategorii a došlo mi, jak dlouho jsem do ní nedala informace o jediném člověku. Proto dnes tuhle věc napravuju a zařazuju do mý imaginární síně slávy Ala Gora.
Když nad tím tak uvažuju, nesetkala jsem se snad nikdy s člověkem, jehož kariéra by mě tolik uchvátila. Ne, že by byla nějak dokonalá, americký příběh ve stylu chudého chlapce z dětského domova, který v dospělosti skoro dotkl hvězd, nečekejte. Jeho kariéra mě fascinuje proto, že ze všech lidí, kteří mě kdy zaujali, je Gore nejblíž k tomu, co bych vlastně chtěla dělat já.
Jako syn senátora z Tenessee Albert Arnold Gore jr (jak se Al jmenuje celým jménem) vystudoval politologii na Harvardu, což je jen tak mimochodem první věc, kterou bych někdy chtěla dokázat: vystudovat politologii na nějaké anglické / americké vysoké škole.
Potom se Al chvíli pokoušel ještě o druhou vysokou školu, ale nepřijali ho, tak odešel do Vietnamu a stal se tam fotografem / novinářem pro nejrůznější americká média. A to je druhá věc, která mě fascinuje, protože žurnalistika je druhý obor, který mě už dlouhý roky zajímal. A ať už to zní jakkoliv bláznivě, čím dál víc toužím dostat se do nějaký podobný země, která je na tom špatně a o který se hodně mluví (ať už Irák, Írán, Korea, Izrael, Palestina...) na delší dobu, abych si mohla udělat vlastní obrázek o celé situaci. Vím, že tyhle místa nejsou zrovna nejbezpečnější a nikdy bych tam asi nechtěla být jako voják, protože bych nedokázala jen tak zastřelit člověka, ale fascinují mě novináři, kteří v podobné zemi žijí třeba 2 roky.
No a Al strávil ve Vietnamu let 7. Když se vrátil, narukoval do Kongresu a později se stal dokonce senátorem, který se zasadil o významné zákony ohledně ochrany životního prostředí. A to je další věc, kterou na jeho kariéře miluju, protože, jak už jsem řekla, politika mě celkem hodně zajímá a to zvlášť ta americká.
A pak se Al Gore stal viceprezidentem, prý nejvlivnějším v celé americké historii, kdy Clintona dotlačil do mnoha ekologických kroků a jeho kariéra stoupala strmě vzhůru. V roce 2000 už sám kandidoval na prezidenta a ačkoliv získal o 500 000 hlasů víc než George Bush, volby podle nejvyššího soudu prohrál. Poprvé se tak stalo od 19. století, kdy se prezidentem nestal člověk, který získal celkově větší počet hlasů. Ale Gore nezahálel a rozhodl se vstoupit na plátka kin s filmem Nepříjemná pravda. A teď, silnější než předtím, uvažuje, že bude kandidovat za dva roky ve volbách na prezidenta. Skutečného protivníka kromě Hillary snad ani nemá. Amerika pravděpodobně nikdy neměla politika jako on, který v sobě skrývá ekonoma jako byl Bill Clinton, sympatického chlapíka jako John F. Kennedy s humorem Ronalda Reagana a zahraniční politikou Bushe staršího. A hlavně s takovým ekologickým potenciálem.
Nakonec... není to tak trochu americký příběh?
Žádné komentáře:
Okomentovat