Co může vzniknout ze spojení jednoho z největších kritiků americké politiky na scénáristické a režisérské židli, soundtracku pohybujícímu se mezi rockem a hip-hopem a hereckého obsazení tvořeného z 90% hráči amerického fotbalu doplněného o hvězdy typu Al Pacina? Odpověď je jednoduchá. Jedno z nejlepších sportovních dramat, jaké kdy kdo natočil.
Ačkoliv se Any Given Sunday odehrává v prostředí amerického fotbalu, nemusíte znát ani pravidla, abyste si tenhle film užili. Sport je totiž tady jen takovým pojítkem mezi několika lidskými osudy, které snímek z větší či menší blízkosti sleduje.
Nejvíce prostoru dostává trenér Tony D’Amato (Al Pacino), který se v životě vzdal všeho jen kvůli fotbalu. Kvůli několika chlapíkům pobíhajícím po hříšti ve výzbroji přišel o manželku, o děti, o každého, komu na něm kdy záleželo. A jak už to tak bývá, zestárl a začal si své chyby uvědomovat. Deprimovaný, životem unavený, zničený. Z fotbalu, který kdysi tak miloval, se stala fraška plná drog, prachů, reklamy a děvek.
Jedním z mála lidí, se kterými si rozumí, je stárnoucí quaterback hvězda týmu Cap Rooney (Dennis Quaid). Ten se ale jednoho zápasu zraní a na jeho místo nastoupí mladík Willie Beamen (Jamie Foxx), který se po úspěchu v několika zápasech stane novým hrdinou ligy. Publikem milovaným, ale všemi v týmu pro své arogantní egoistické vystupování nenáviděným. Tedy až na jednu výjimku. Mladá majitelka Christina Pagniacci (Cameron Diaz) je ze svého nového lákadla na diváky nadšená. A protože hodlá tým prodat, chce ze všech hráčů vytěžit v poslední sezóně maximum.
Na její rozkaz týmový lékař Harvey Mandrake (James Woods) zatajuje fotbalistům zranění a nechá je hrát až do chvíle, kdy se naprosto zhroutí. Pro efekt a úspěch cokoliv.
Any Given Sunday možná nemá propracované lidské osudy do hloubky tolik jako třeba Crash, ale proti sportovním filmům si vede sakra dobře. Žádný povídání o úžasných hráčích, kteří to nakonec přes nepřízeň osudu dokážou, ale hezky všechno, co k podobnému filmu podle mě prostě patří. Party, boháči, drogy, sláva, marketing, peníze. V Any Given Sunday každý jede za svým cílem. Někdo chce ukončit kariéru se ctí, někomu záleží na týmu, někdo chce prachy, někdo touží po slávě. Korupce, egoismus, tvrdá realita. Dohromady něco úžasnýho.
Any Given Sunday je snad posledním pořádným filmem mága jménem Oliver Stone. Ten snad v poslední době vstoupil do Bushova fanklubu, protože jinak si ty jeho nezajímavý snímky tvrdý k společnosti asi jako plyšovej medvídek fakt nedokážu vysvětlit. WTC a Alexander se může ve srovnání s touhle osm let starou sondou do zákulisí americkýho fotbalu zahrabat.
Tady ta krásná kontroverze a zkaženost kouká z každýho záběru, navíc Stone vsadil i na perfektní atmosféru a kameramana, což ocení hlavně během zápasů sportovní fanoušci. Žádná šílená filosofie, přehrávání, doják. Jenom poctivej každým coulem zajímavej film s jedním z nejlepších sportovních proslovů, jaký se kdy na stříbrným plátně objevily.
Ze spojení Olivera Stonea a Al Pacina snad ani nic horšího než výbornej film vzniknout nemůže. Prostě nemůže.
Zvlášť, pokud se hlavní postava jmenuje Tony :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat