Rudy Giuliani v letošních prezidentských volbách pravděpodobně skončil. Narozdíl od svých protivníků bojujících o hlasy v každém státě, vsadil - pokerově řečeno - all in, vše na Floridu, kde vedl poslední měsíc intenzivní kampaň, zatímco ostatní poctivě objížděli i menší státy.
Jenže se stalo něco, čemu nikdo nevěřil. Rudy Giuliani na Floridě prohrál a světová média odhadují, že v následujích dnech, možná i hodinách, oznámí konec své kampaně. Mohl by se sice ještě pokusit zabojovat za necelý týden v tzv. "superúterý", kdy proběhnou primárky ve 22 státech, ale před několika týdny nejsilnějšímu kandidátovi už nikdo moc šancí na vítězství nedává.
Jeho prohra ve volbách je poměrně nečekaná, vždy to byl Giuliani, kdo byl pomyslnou celebritou své strany. Zatímco jména jako Huckabee nebo Romney před rokem málokdo slyšel, hvězdný prach Giulianiho slávy dolehl i do České republiky. Byl to on, kdo proslul bleskovými reakcemi během 11. září, byl to on, kdo dokázal učinit ze zločineckého New Yorku jedno z nejbezpečnějších měst v USA, byl to on, kdo jako prokurátor dostal za mříže úctyhodných 4 152 mafiánů, zatímco jen 25 jich soud osvobodil. Jak shrnul Giulianiho nedávno časopis Reflex; Rudy možná není typický sympaťák a nebude se na vás usmívat z předních stránek novin, ale až půjdete v noci po ulici, budete rádi, že je jeho starostou právě on.
Politické kvality ale stranou. Pro Američany si Giuliani nese několik hříchů, které mu křesťanská konzervativní strana nedokáže odpustit. Třeba to, že je potřetí ženatý, že měl před lety poměr s členkou svého štábu, že po rozvodu bydlel u svých homosexuálních přátel, že se dostatečně často neobjevuje na veřejnosti se svými dětmi a že se z recese na večírku homosexuálů objevil na pódiu v ženských šatech.
Média si Rudyho dobírají a lidé se děsí: "Co když je náš starosta gay? Rychle s ním pryč, radši najdeme někoho, kdo nevybočuje moc z řady, má několik krásných dětí a manželku, která po jeho boku strávila oddaně posledních 20 let." Ostatně hádejte, jakého prezidenta se americká veřejnost nejvíc bojí? Na české poměry věc nevídaná. Ateisty nebo muslima.
A veřejný život v posuzování kvalit politika není jen otázkou Republikánů. Demokrati si své měřítko na "dobrého kandidáta" letos vymysleli také. Nejde tu ale o ctění biblických hodnot, nýbrž hledání toho nejdemokrtičtějšího z nejdemokratičtějších; někoho, kdo dokáže zlomit předsudky o tom, jak má správný kandidát vypadat. Proč nezvolit ženu nebo černocha?
Je s podivem, že pravděpodobně nejschopnější kandidát ani u Demokratů nestojí v čele strany; naopak krčí se na třetím místě a podle článku CNN vydaného asi před hodinou uvažuje o odstupu podobně jako Rudy. Jmenuje se John Edwards a je pověstný svými perfektně vypracovanými programy na každou politickou otázku. Ostatně byl to často on, kdo v posledních týdnech jako první vystupoval se svým plánem řešení, zatímco Hillary a Barack stáli v pozadí (do dalšího dne většinou přišli s vlastním návrhem - ten byl ale v řadě případů až ukázkově podobný tomu, co hodiny před nimi prezentoval Edwards).
Jak se zdá, americká veřejnost bohužel v poslední době začala víc vsázet na zevnějšek a veřejné vystupování, než na kvality, které si kandidát nese v hlavě. Pokud se zahraniční noviny nemýlí, do konce týdne zmizí z politické scény jak Rudy Giuliani, tak i John Edwards. Nezbývá mi tedy než fandit v příštích dnech Johnu McCainovi, který možná nepůsobí jako rozený politik, zato jako muž, který nedává lidem nesplnitelné sliby. A i když v debatách nepůsobí nejjistějším dojmem, je po Ronu Paulovi, Rudym Giulianim a Johnu Edwardsovi možná posledním "mužem činu". Ostatně, od muže, který strávil pět let ve vietnamském zajetí, kde byl mučen a odmítal své propuštění výměnou za Vietnamce, se dá čekat o něco větší znalost válečné situace než od syna bohatého majitele ropné společnosti George Bushe, který do svých čtyřiceti neopustil rodný kontinent.
Alespoň v to doufám.
neznám
OdpovědětVymazat