Craig Ferguson

Aneb o další televizí talkshow, která se stala mou závislostí.

Nedávno jsem sem psala o Ellen DeGeneres a tentokrát si neodpustím zmínit ještě jednu postavu americké televizní zábavy. Ta postava je pro tentokrát muž, jmenuje se Craig Ferguson a pochází z Glasgow.

Craiga jsem měla ráda už dávno před tím, než jsem se vůbec do Glasgow hlásila na vysokou školu a než jsem mu v hlase začala registrovat stopy skotského přízvuku. Ten pán je vtipný, sympatický, charismatický a vynikající řečník, který mě zkrátka baví mnohem víc než Jay Leno a David Letterman (ten mimochodem Craigově Late Late Show dělá producenta) dohromady.

Craig většinu svých talkshow začíná prohlášením, že dnes je skvělý den pro Ameriku, a následně, jak dodává kritik Eric Deggans, nemůže nikdo přesně předpovědět, co Craig řekne nebo udělá, dokonce ani on samotný. Jeho úvodní desetiminutové proslovy jsou originální a neotřelé a ve srovnání s monology jiných amerických moderátorů působí vždy svěže. Zatímco na jiných bavičích je vidět, jak mají svou úvodní řeč dokonale připravenou a jak mají vždy pečlivě vypočítané pauzy, kde očekávají smích publika, Craig, který se řadu let živil pomocí stand-up comedy, při příchodu vypadá, jako by neměl ani ponětí, co v příští minutě pronese.

Momenty, kdy se nechá strhnout smíchem publika a rázem neví, co říct, tak nejsou v jeho talkshow o nic neobvyklejší než ty, kdy na nějaký výkřik diváka okamžitě sarkasticky reaguje. A aby to nebylo málo, vtip navíc v jeho případě občas pouze prokládá mnohem důležitější poselství; třeba když se snaží Američanům připomenout, že zajímat se o politiku a volit v prezidentských volbách má smysl nebo že alkoholismus není tak vtipný, jak ho prezentuje většina komiků strefujících se do Britney Spears. (Craig Ferguson je sám vyléčený alkoholik, a jak v roce 2008 ve své talkshow přiznal, byla to právě sklenička alkoholu, která ho zachránila, když se poprvé pokusil na vlastní pěst abstinovat; díky tomu, že mu nějaký muž nabídl, aby se s ním šel napít, totiž Craig zapomněl, že jeho kroky ve skutečnosti vedly na most, kde chtěl spáchat sebevraždu.) (viz video)

Craigova show je nízkorozpočtová; hlavní hrdina nemá svůj orchestr jako slavnější a před ním běžící David Letterman, do jeho studia čas od času (během období dešťů) zatéká a někdy vypadnou i světla. Fergusonovi fanoušci pak svého nočního komedianta sice milují, na veřejnosti jeho jméno zdaleka tak často nezmiňují, takže to mnohdy vypadá, jako by Craigy Ferg (jak zní jeho přezdívka na Twitteru) pouze přežíval ve stínu mnohem slavnějších amerických moderátorů. I proto mnohé před dvěma lety překvapilo, když statistiky prokázaly, že je Fergusonova show sledovanější než talkshow konkurečního, známějšího a bohatšího Conana O'Briena vystupujícího na NBC v úplně stejném čase. Překvapilo to mnohé, ne však ty dva miliony diváků, kteří Fergusonovu show od pondělí do pátku pravidelně po půlnoci na CBS sledují.

Přímé přenosy od půl jedné v noci dávají zkrátka prostor Craigovu dospělejšímu stylu pro humor ("I don't give a rat's ass."), který by mu v časnějších hodinách zjevně neprošel, a tím mu nabízejí i šanci pojmout celou show více netradičně. Zatímco většina moderátorů amerických talkshow místy jede přes kopírák a dělá z návštěvy slavného herce desetiminutovou propagandu aneb "tento film rozhodně musíte vidět", Craig se svým přátelským přístupem a žádnými zábranami spontánně přejde k tématům, která ho, zdá se, napadla ani ne o vteřinu dříve. Proč se bavit o tom, jak je film X úžasný, když si může s hercem Y probírat kontaktní čočky, tetování, spánek nebo posilování?

Jen Craiga vychvalovat by bylo zbytečné, takže tady máte první polovinu jeho rozhovoru s Colinem Firthem poté, co byl Firth nominovaný na Oscara za Single Mana. Zrovna tento díl sem nedávám jen proto, že mám oba pány ráda, ale i proto, že Colin letos natočil další film, který se dle mého významně zapíše ho jeho biografie. Ten film se jmenuje King's Speech (premiéra v ČR v březnu 2011), já ho před týdnem viděla v glasgowském kině a myslím, že si za něj tento Brit letos odnese Oscara (a již zítra možná Zlatý glóbus). A upřímně mu to přeju.