Struktura univerzitního studia ve Skotsku

Přihlásili jste se po maturitě na univerzitu a byli jste přijati? Asi vás zajímá, jak bude v následujících čtyřech letech probíhat vaše studium. Tady je tedy takové krátké shrnutí.

První rok

Za předpokladu, že nestudujete medicínu, právo a některé technické obory, se dá očekávat, že budete univerzitou požádáni, abyste si krom svého prvního oboru - toho, který jste uvedli na přihlášce - vybrali ještě další dva. První rok je všeobecně poměrně lehký a Skoti zastávají teorii, že byste měli mít příležitost změnit i během studia své rozhodnutí týkající se toho, čím se chcete po zbytek života zabývat.

Můžete si vybrat obory z jakékoliv fakulty, můžete vyzkoušet ty nejšílenější kombinace, jaké vás napadnou. Klidně si zapište třeba astronomii, anglickou literaturu a italštinu. (Ano, i jazyk je v tomto případě považován za obor.) Pokud se vám váš obor nelíbí, máte právo vyměnit ho během prvních dvou týdnů semestru za jiný. A pozor, toto platí i pro ten, na který jste se přes UCAS hlásili. 

Pokud vám nicméně rozhodování trvá trochu déle a vy tak až po prvním semestru zjistíte, že vás italština nijak zvlášť nebaví, nemusíte se ničeho bát. Ve většině případů lze změnit obor i po prvním semestru a a vy se tak můžete druhý semestr zaobírat úplně něčím jiným.

Připravte se nicméně na to, že konkrétní předměty, které chcete v rámci jednotlivých oborů studovat, si vybírat nemůžete.

Druhý rok

Systém notně připomíná první rok. Znovu máte tři obory, tentokrát ale s tím rozdílem, že dva z nich musí být ty, které jste minimálně jeden semestr studovali v prvním roce. (V těchto oborech přejdete na tzv. "úroveň 2".) Třetí obor může být něco, co jste měli už první rok (pokračujete na úrovni 2), nebo něco, co jste si doposud nezapsali (začínáte na úrovni 1 s prváky).

Jak už bylo zmíněno dříve, nejste nijak nuceni pokračovat v druhém roce s předmětem, na který jste se hlásili, když jste si podávali přihlášku.

Ani v druhém roce nicméně nemáte právo vybírat si konkrétní předměty, protože pořád probíráte základy a univerzita chce, abyste v rámci svého oboru měli všeobecný přehled. Vezměte si jako ilustraci strukturu politologie během prvních dvou let v Glasgow:

1. semestr, 1. rok: Britská a skotská politika, Evropská unie

2. semestr, 1. rok: Comparative politics se zaměřením na Rusko, Německo a Čínu

1. semestr, 2. rok: Politická filosofie

2. semestr, 2. rok: Mezinárodní vztahy

Hlavní budova University of Glasgow z 11. poschodí Boyd Orr Building

Třetí rok (Junior Honours)

Na konci druhého ročníku si musíte vybrat, ze kterého jednoho (nebo dvou) oborů chcete získat titul. Na výběr máte z těch oborů, které jste měli minimálně jeden semestr v prvním roce a oba dva semestry v druhém roce. Prakticky jakákoliv šílená kombinace je možná; můžete mít klidně diplom z dvouoborového studia byznys a anglická literatura. 

Očekávejte ale, že od vás univerzita bude očekávat v druhém roce určitý známkový průměr, aby vám dovolila nastoupit do programu zvaného Honours. Honours je něco, co by mělo být primárně vaším cílem; řada britských zaměstnavatelů po uchazečích o práci požaduje tzv. Honours degree.

I proto budu já dál popisovat výhradně průběh studia Honours.

Pro třetí rok se používá označení Junior Honours a vy máte poprvé naprostou volnost vybrat si, o čem se chcete učit. Předměty jsou specifičtější, náročnější a většinou staví na něčem, co jste se učili dříve. Pokud jste tedy třeba v druhém roce měli jednu přednášku o teorii spravedlivé války a ta vás zaujala, můžete se ve třetím roce zapsat na předmět, kde se budete celý semestr zabývat aplikací této teorie do konfliktů v 21. století. Těchto specializovanějších předmětů je navíc nabízeno poměrně hodně (pravděpodobně několikrát více, než si můžete vzít), takže během Honours můžete být v rámci svého oboru poměrně vyhranění a jako mně se vám například může stát, že se až do konce studia prakticky nebudete zabývat ničím jiným než mezinárodní bezpečností a politickou filosofií.

Studujete-li dva obory (Joint Honours), musíte získat polovinu kreditů v jednom oboru a polovinu v druhém. Máte-li jen jeden obor (Single Honours), měli byste všechny kredity využít na předměty nabízené svým oborem.

Čtvrtý rok (Senior Honours)

Vše je prakticky stejné jako během Junior Honours. Tedy s jednou výjimkou. Blíží se konec studia a od vás se čeká napsání závěrečné práce. Pokud máte jeden obor, píšete ji samozřejmě v onom oboru; pokud dva, musíte si z nich vybrat jeden. 

Narozdíl od českých škol přitom neexistují žádné seznamy témat; o čem se rozhodnete psát, je jen a jen na vás. Svůj návrh musíte většinou odevzdat během druhého semestru Junior Honours, přičemž společně s ním také uvedete, koho byste si přáli jako svého vedoucího. 

Záleží na departmentu a vašem supervisorovi, ale ne vždy musí být vámi vybrané téma závazné. Já si třeba podala návrh, že chci ve filosofii psát o vlivu státního zřízení na autonomii jedince. Na začátku léta jsem se ke své radosti dozvěděla, že mi jako vedoucího přidělili mého profesora politické filosofie, jednoho z nejchytřejších a nejhodnějších lidí, jaké jsem kdy poznala.

(Víte, že vedoucím vedoucího vedoucího vedoucího mého vedoucího byl Bertrand Russell? A že když zahrnu nejen vedoucí závěrečných prací, ale i profesory, kteří dané osoby učili, dostanu se k jménům jako Ludwig Wittgenstein, Isaiah Berlin, John Rawls? A taky pravděpodobně k jakémukoliv známému britskému filosofovi, který zemřel před více než 100 lety a učil alespoň někdy na univerzitě? 

That's like having the best family tree ever.)

V každém případě po několika vyměněných e-mailech jsme s mým vedoucím změnili téma práce na vliv vzdělání na autonomii jedince. A tento široký okruh jsme po společných diskuzích specifikovali, když jsem se dospěla k závěru, že bych ji mohla pojmout jako odpověď (a kritiku) na knihu jednoho současného filosofa.

Čtvrté poschodí univerzitní knihovny

Titul

Jak už jsem psala dříve, můžete získat Honours degree, nebo degree bez Honours. Vaším cílem by určitě mělo být to první, to ale neznamená, že tím dělení titulů na "lepší" a "horší" končí. Britové vám totiž podle výsledků v posledních dvou letech studia udělí:

first class honours degree;

upper second class honours degree;

lower second class honours degree;

third class honours degree.

Nejlepší je samozřejmě first class; získá ho ale většinou méně než 10 % studentů Honours. 

Ty nejlepší univerzity chtějí od studentů hlásících se na navazující studium minimálně upper second class. A stejně tak tomu často bývá, chcete-li se nechat zaměstnat u nějaké prestižní společnosti.

Studujete-li tudíž ve Skotsku, je dobré nesnažit se jen "prolézt", ale získat během studia z jednotlivých předmětů i slušné známky.