Edward Snowden kandiduje na rektora University of Glasgow

Edward Snowden. Ano, to jméno už jste slyšeli. Ano, je to ten bývalý zaměstnanec CIA, který před několika měsíci vynesl informace o tom, jak bezpečnostní služby v USA sledují komunikaci lidí po celém světě. Ano, ten člověk, který momentálně pobývá v ruském azylu, protože by byl ve většině jiných zemí zadržen a deportován zpět do Spojených států, kde čelí obvinění ze špionáže. 

Tak ten možná už za necelý měsíc vyhraje rektorské volby mé univerzity.

Seznam kandidátů byl zveřejněn včera a krom Snowdena se na něm vyskytují další tři muži. Graeme Obree, cyklista a olympionik, který má na kontě dvě zlaté medaile z mistrovství světa. Alan Bissett, dramatik a spisovatel známý taktéž svou podporou skotské nezávislosti. Kelvin Holdsworth, reverend homosexuální orientace, který se angažuje v kampaních za lidská práva.

Mezi povinnosti rektora, kterého volí přímo studenti, patří účast na administrativních jednáních, spolupráce se Students' Representative Council a zastupování zájmů studentů před managementem univerzity. Nic takového se od Snowdena, který nemůže vkročit na území Velké Británie, nechce-li strávit zbytek života ve vězení, asi nedá čekat. Tedy za předpokladu, že univerzita dočasně nepřesune všechna svá jednání do Moskvy a studenti se se svými problémy nebudou muset obracet na návštěvnické centrum Zimního paláce v Petrohradu.

Na druhou stranu by nebylo to ale poprvé, kdy by se rektorem stala osoba, jejíž zvolení je spíše politickým vzkazem než vybráním kandidáta, který má na danou funkci vhodné předpoklady. Stačí se podívat do relativně nedávné historie. 

Mezi lety 1962 a 1965 zastával funkci rektora Albert Lutuli, držitel Nobelovy ceny míru, který se proslavil svým nenásilným bojem proti apartheidu v JAR. Už v době jeho kandidatury se vědělo, že mu úřady nedovolí opustit zemi a Glasgow navštívit; jeho zvolení bylo tedy čiště symbolické.

V roce 1987 byla za rektorku zvolena další osobnost Jihoafrické republiky, tentokrát Winnie Mandela, manželka tehdy ještě uvězněného Nelsona Mandely. Bez velkého přehánění se dá říct, že byla jednou z nejvíce kontroverzních osobností, které kdy vyhrály v Glasgow rektorské volby; v boji za práva černochů vyznávala ještě radikálnější postoje než její manžel a podle některých je přímo zodpovědná za hrubé porušování lidských práv. Podobně jako v případě Lutuliho i v tomto případě bylo všem jasné, že se Winnie Mandela nikdy své funkce nebude moci ujmout.

A konečně mezi lety 2005 a 2008 byl rektorem University of Glasgow Mordechai Vanunu, technik, který roku 1986 vynesl západním médiím tajné informace o izraelském nukleárním programu, načež byl během pobytu v Itálii unesen izraelskou tajnou službou a strávil osmnáct let ve vězení. Vanunuvo zvolení do funkce přišlo těsně po jeho propuštění, jelikož však nesmí opustit Izrael a nemá ani právo komunikovat nijak s cizinci, bylo i v tomto případě jasné, že důvody jeho zvolení jsou čiště politické.

Podobný podtext má i letošní Snowdenova nominace. Studenti, kteří ho na funkci navrhli, ukazují jeho nominací odpor tomu, jak některé demokratické země nechávají paranoidně sledovat své občany i občany cizích zemí.

A bez ohledu na to, jaký názor mám na Snowdena, musím říct, že mi je zpráva, kterou jeho kandidatura vysílá, velmi sympatická.

- - -

Dodatek 24. dubna 2014:

Jak už z jiných médií víte nebo nevíte, Snowden byl nakonec rektorem zvolen. Za svou první volbu ho označilo 49 % studentů a po odstranění Bissetta, který skončil na posledním místě, už získal jasnou většinu.

Po únorové výhře za něj projev pronesl Noam Chomsky, při včerejším slavnostním uvedení do funkce už se univerzitě podařilo Snowdena přivést alespoň skrz video chat.