Příští rok

Studium v Glasgow mi za dva a půl měsíce končí. Za deset dní odevzdám poslední eseje, v květnu mě čekají zkoušky, na konci června promoce a od léta bych měla mít možnost využívat vesele před jménem titul Master of Arts.

Několik let strávených ve Skotsku a k nim se pojící otázka: Co dál? 

Volba padla na navazující studium. Jak někteří z vás možná ví, mám už nějakou dobu slabost pro St Andrews. Po gymplu mě tam nevzali proto, že jsem jim na přihlášce neuvedla své předpokládané známky u maturity, tak teď přišel prostor pro pokus č. 2. Přece jen je to poměrně zajímavá škola. Třetí nejstarší univerzita anglicky mluvícího světa po Oxfordu a Cambridge (mimochodem Glasgow je čtvrté), která se v žebříčcích dlouhodobě umisťuje hned známou anglickou dvojicí. A někdy některou z nich i předběhne; třeba v mém vybraném oboru je prý momentálně druhá v Británii.

Přihláška zkompletována minulé pondělí, na stránkách stálo, že na vyrozumění má student čekat tak šest až osm týdnů. Říkám si tedy, že budu mít štěstí, pokud se mi ozvou na začátku května, a najednou v pátek, ani ne 4 x 24 hodin po tom, co komisi má přihláška dorazila na stůl, nacházím ve své e-mailové schránce dopis, ve kterém po oslovení stojí věta:

"After careful consideration by Academic selectors in the school, I am delighted to make you an offer for postgraduate study at the University of St Andrews."

O něco dále stálo, že se jedná o nepodmíněné přijetí. Tedy žádné požadavky na známkový průměr, což mi u univerzity, která by s klidem mohla po každém požadovat first class degree, přijde poměrně neskutečné. Vedoucí mé závěrečné práce mi zjevně musel napsat geniální referenci.

St Andrews, © Kiera Baxter

V září se tedy možná přesunu ze západního pobřeží Skotska na východní. Z města, ve kterém žije více než půl milionu lidí, do jiného, ve kterém jich pobývá asi 15,000.

To možná je tam proto, že mám v záloze ještě jednu možnost. Přihlášky jsem si totiž podávala dvě. Ta druhá mířila na Cambridge, která by mi měla dát v průběhu května vědět, jak jsem byla úspěšná. A upřímně, kdyby mi i oni nabídli místo, nemám vůbec ponětí, co bych dělala.

Cambridge je známější.
St Andrews je v oblasti, která mě zajímá, lepší.
Na Cambridge bude s velkou pravděpodobností studovat jeden z lidí, se kterými jsem v Glasgow trávila za poslední roky nejvíce času.
Na St Andrews učí řada profesorů, jejichž akademické zájmy jsou mi vysoce blízké.
Na Cambridge bych se věnovala kurzu, který je zajímavou syntézou politiky, historie a filosofie.
St Andrews nabízí specializovaný kurz v oboru, který mě zajímá snad více než jakýkoliv jiný.
Ke Cambridge mám sentimentální vztah, protože tam kdysi tam učil ten nejlepší profesor na světě, vedoucí mé závěrečné práce.
K St Andrews mám sentimentální vztah, protože tam byl rektorem ten nejlepší filosof všech dob, John Stuart Mill.

Takže asi tak.