Přínos Skotska světu

"Ze všech malých národů ve světě snad jen antičtí Řekové překonají Skoty v jejich přínosu pro lidstvo."

- Winston Churchill

Čím déle jsem ve Skotsku, tím více mám tendence s tímto Churchillovým výrokem souhlasit. Protože ale přijímat mé tvrzení bez nějakých příkladů a důkazů by bylo nelogické, tady je takový krátký přehled vynálezů a objevů, za které lidstvo vděčí Skotům a (ve dvou případech) lidem ve Skotsku působícím.

Začněme třeba u Jamese Clerka Maxwella, jehož jméno by vám z hodin fyziky asi mělo být trochu povědomé. Tento rodák z Edinburghu například odhalil, z čeho se skládají prstence Saturnu, vysvětlil, proč Měsíc nemůže mít vlastní atmosféru, a také položil fyzikální základy barevné fotografie. Nejznámější je ale díky svému objevu elektromagnetických vln a zjištění, že i světlo je elektromagnetické vlnění. Jeho elektromagnetická teorie později přispěla třeba k objevení televize.

Mimochodem i za tu vděčíme Skotovi. Prvním člověkem, který představil fungující televizi, byl totiž John Logie Baird ze skotského Helensburghu. Stalo se tak v roce 1924, kdy dokázal přenést obraz na vzdálenost tří metrů. O tři roky později se mu už podařilo učinit přenos mezi Londýnem a Glasgow.

A když už jsme u přístrojů, které nalezneme v prakticky každé domácnosti, hodí se zmínit i telefon. I na ten má totiž patent Skot, tentokrát jistý Alexander Graham Bell z Edinburghu, na jehož počest se jednotka pro měření intenzity zvuku pojmenovala decibel.

Mimochodem již před objevením telefonu byl vynalezen fax. Za tímto objevem stál jistý Alexander Bain. Trvalo to nicméně téměř století, než se modernizovaná verze jeho přístroje začala hojně využívat. Bain se nicméně uznání dočkal již během života. Má totiž také patent na elektrické hodiny.

Podobně jako Maxwellovo jméno, i jméno Jamese Watta by vám mělo být povědomé. Krom toho, že se po něm jmenuje fyzikální jednotka výkonu, je Watt známý tím, že vývojem parního stroje prakticky započal průmyslovou revoluci.

Jeho jmenovec Robert Watson Watt si zas nechal patentovat radar. Techniku, jak určovat polohu letadel, navrhl v roce 1935. O pět let později v bitvě o Británii se jeho objev ukázal být jako nesmírně cenný.

Pokud jste se ve škole učili logaritmy, tak i za jejich objevení vděčíte Skotovi, konkrétně matematikovi Johnu Napierovi, po kterém se dnes jmenuje jedna s univerzit v Edinburghu. Ten také zpopularizoval použití desetinné čárky.

Vraťme se ale k vesmíru, který jsem zmínila v úvodu. I na tomto poli jsou totiž objevy spojeny se Skotskem. Prvním člověkem, který navrhl podobu praktického zrcadlového teleskopu (takzvaného reflektoru) byl pětadvacetiletý matematik James Gregory žijící v 17. století. To, že by se zakřivená zrcadla mohla chovat jako čočky, se vědělo už od 11. století, byl to ale Gregory, komu se podařilo posunout teorii významně dál a navrhnout funční design, který sloužil k sestavení prvního reflektoru. Tento profesor matematiky, který zemřel v pouhých šestatřiceti letech, učinil objevy i na poli trigonometrie.

Lord Kelvin, rodným jménem William Thomson, se narodil v Severním Irsku, k většině svých objevů ale dospěl jako profesor matematiky na University of Glasgow. Vděčíme mu za předpovězení absolutní nuly a zavedení prvního telegrafu mezi Evropou a Severní Amerikou, čímž došlo ke značnému zrychlení přenosu informací mezi dvěma kontinenty. Dnes se po něm jmenuje fyzikální jednotka teploty.

Kelvinův jmenovec Robert William Thomson ze skotského Stonehaven zas v přibližně stejném období vynalezl pneumatiku. Tu nakonec o čtyřicet let zdokonalil další Skot, veterinář John Boyd Dunlop.

Podívejme se na pole medicíny. O siru Alexanderu Flemingovi z Ayrshire jste jistě slyšeli, protože mu vděčíme za záchranu milionů lidí po celém světě. Vynalezl totiž penicilin.

Jméno lékaře Iana Donalda vám asi tolik povědomé nebude, nicméně i jeho vynález se dodnes v medicíně využívá. Donald totiž stojí na ultrazvukem. Inspiroval se přitom způsobem, jakým se ultrazvuk používal v námořnictví.

Joseph Lister, který se proslavil zaváděním antisepse při chirurgických zákrocích, se podobně jako Lord Kelvin sice ve Skotsku nenarodil, prakticky během celé své dlouhé kariéry tu ale žil.

Sir Patrick Manson se zase proslavil svými objevy na poli tropické medicíny. Přišel například na to, že malárii přenášejí komáři.

A konečně zajímá-li vás klonování, tak i k tomu došlo poprvé ve Skotsku. K úspěšnému pokusu naklonovat ovci Dolly došlo nedaleko Edinburghu a prováděl ho Skotský výzkumný ústav v roce 1997.

Kriminalistiku obohatil objev Henryho Fauldse, který si při zkoumání archeologických vykopávek všiml, že otisky dvou odlišných lidí na hliněných nádobách nejsou nikdy totožné. Faulds následně strávil šest let vymýšlením systému, jak na místě činu sbírat otisky prstů a používat je k dopadení pachatele. Jeho objev byl poprvé použit pro dopadení pachatele v Argentině v roce 1882.

Filosofové jako David Hume a John Stuart Mill také pocházejí ze Skotska. Možná jsem zaujatá, ale kdyby měl někdo dát dohromady žebříček nejvýznamnějších filosofů od dob středověku, oba tito pánové by podle mě měli figurovat v první pětici. 

Ne všichni skotští filosofové jsou dnes nicméně známí pro své filosofické myšlenky. Profesorem filosofie v Glasgow byl taky třeba jistý Adam Smith, který je dnes známý jako zakladatel ekonomie. Naproti tomu v Edinburghu učil morální filosofii Adam Ferguson, duchovní otec sociologie.

A několik spisovatelů... Ze Skotska pochází třeba sir Walter Scott, autor Ivanhoa. Byl odtud i Arthur Conan Doyle, který dal světu Sherlocka Holmese, a Robert Louis Stevenson, který je známý Podivným případem Dr. Jekylla a pana Hyda. 

A několik menších objevů... Vzhledem k počasí to možná není nijak překvapivé, ale Charles Macintosh z Glasgow jako první vynalezl pláštěnku. Hodinář Alexander Cummings má zas patentovaný splachovací záchod. Za vynálezem tachometru stojí sir George Elphinstone. Patent na kaleidoskop má Sir David Brewster. Termosku vynalezl James Dewar. Vynález pedálového kola bývá připisován dvěma pánům ze Skotska: Kirkpatricku Macmillanovi a Thomasi McCallovi.

I bankomat vynalezl Skot, konkrétně John-Shepherd Barron. Díky němu známe i PIN kód, byť Barron původně navrhoval, aby měl PIN čísel šest. Je to zvláštní, ale i Bank of England, druhá nejstarší banka na světě, vděčí za svůj původ Skotovi, konkrétně siru Williamu Patersonovi. A konečně Andrew Carnegie, který se stal v USA ocelovým magnátem, jedním z nejvýznamnějších filantropů své doby a po kterém se jmenuje slavná Carnegie Hall, pocházel také ze Skotska. 

Na jeden národ, který momentálně čítá o polovinu méně lidí než Česká republika, to není špatné, ne?